Přijímačky

Přijímací řízení našeho syna na střední školu
Aneb mé vlastní školení

Dnes 12.4.2018 jsem vyrazil se synem do Holešova na přijímačky na střední školu. Syna si tam na chvíli půjčili a já jsem svůj čas věnoval svému vnitřnímu hlasu. A ten mě zavedl na Rusavu a dále do lesa. Tohle vnitřní zastavení opět rozběhlo můj hlas srdce a zjistil jsem znovu, že jsem člověk velmi blízký přírodě. Po cestě na kopec Ondřejovsko(633m) jsem pozoroval probouzející se les, ptáky a jejich rozhovory v ptačím jazyce, krása. Tajemná cesta do nikam mě dovedla na vyjímečné místo….T.O.Orleans. Dřevěná krásná udržovaná chata mezi kameny a skalkami působila až neskutečně. Ohniště a posezení pro 20 lidí, udírna, trampská kuchyně s umě posvařovanými kouřovody, a trochu omšelá ale čitelná mapa Hostýnských vrchů. Suchý dřevěný záchod čistý zřejmě taky proto, že na jeho průčelí se vyjímala šipka s nápisem „WC 15km“.
Další trasa vedla mé nohy po hřebínku 300m a ten končil skalisky. Nedalo mi to, ulehl jsem na suchém bukovém listí a cítil jarní slunce. Utišil jsem civilizační šumy a hledal odpověď na otázku: „Proč jsme se vlastně jako lidstvo tak odřezali od přírody?“
Vidím dnes tolik lidí, kteří tak touží žít zdravý obyčejný život a fakt se snaží hledat cestu, poněvadž tato fáze vývoje lidstva tady ještě nebyla. Ač zasažen civilizačními šumy, smogy a programy budu dál podporovat programy těch, kteří opravdu vidí. Vidí, kde září světlo a jdou za ním navzdory překážkám.

Můj dnešní zážitek se stromem, který jsme pojmenovali buk.
Ležím na tom listí, skálu pod hlavou a koukám do koruny stromu. Je bez listí, jen s pupeny, takže mohu pozorovat, jak rostou všechny jeho větve. A jak se zrovna tomuto jedinci podařilo, že je vychýlen a poté zase srovnán a jeho ovětvení je na jedné straně 3x mohutnější než na té opačné? Vím, že stromy a rostliny vůbec jako všechny jiné živé bytosti se táhnou a otáčejí za slunečním světlem, jsou-li ve volné přírodě. Takže jaká síla tohle způsobuje? Napadá mě jediné-listy stromu. Listy jsou tím hybatelem, jsou to ony, kdo způsobuje, jak se větve a celá koruna stromu vychylují a kterým směrem rostou. Je to síla, těžko zlomím větev jen tak rukama a tyto drobné listy mají takový vliv na ohýbání větví a kmene.
A dál přemýšlím, co má největší vliv na směrování a budoucnost lidstva. Musím říct, že to nejsou politické strany, které jsou spíš jako větve stromu, není to ani vláda státu, která je tím kmenem. Ale jsou to obyčejní všichni lidé se svými názory, se svými činy, se svou zvídavostí. Takže pro budoucnost je nejdůležitější, zda se mladí lidé potáhnou za světlem, a je dnes jisté, že se mládí vždy táhne za světlem a nenechá se odradit usychajícími větvemi.

Příroda se nedá ošálit lidskými zákony. Bude tu napořád a z dnešních lidí jen Ti, co se řídí přírodními zákony. Mají možnost rozsévat své potomstvo po naší planetě.